Absolventka FSS, jež založila organizaci Personalistika prakticky

Je mladá, inteligentní, úspěšná a jde tvrdě za svým cílem. Ve svých 23 letech stihla založit vlastní organizaci, při studiu má ke všemu pevné zaměstnání, a i přesto všechno se stále snaží zdokonalovat a učit novým věcem. Řeč je o studentce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Petře Štefkové.

Foto: archiv Petry Štefkové

Jak se přesně jmenuje obor, který studuješ?
Vystudovala jsem bakalářské studium na Fakultě sociálních studií, obor sociologie a sociální politika a sociální práce a teď, jako čerstvý bakalář, pokračuji na magisterském stupni Sociální politiky a sociální práce.

Proč sis vybrala právě tento obor?
Zajímá mě práce s lidmi a nechtěla jsem jít například na ekonomicky obor, protože mi matematika nikdy nešla.

Jak se liší tvé představy o studiu sociální politiky a práce s realitou?
Když jsem nastupovala na vysokou školu, tak jsem doufala, že budeme dostávat více praktických informací při studiu, ale doufám, že to, co mě zajímá a doposud jsem se nedozvěděla, ještě zjistím při magisterském studiu. Ale jelikož jsem člověk zvídavý a chci mít co nejvíce informací z oboru, založila jsem svou vlastní organizaci.

A jak se tvá organizace jmenuje?
Personalistika prakticky. Funguje zhruba rok. Naše práce spočívá v tom, že organizujeme setkání studentů s odborníky, kteří nám poskytují informace, jak vše funguje v praxi. Na naše setkání může přijít prakticky kdokoliv. Plakáty, kde se student může dozvědět o našem setkání můžete najít na FSS, ale teď usilujeme o to, aby byla propagace rozšířena i na FF a ESF, protože je zde spousta příbuzných oborů.

Jakou pozici v organizaci zastáváš?
Projekt manager.

Jak se ti v hlavě zrodil nápad založit vlastní organizaci a vyplnit svůj volný čas prací?
V prvním a druhém ročníku bakalářského stupně jsem působila v organizaci AIESEC a strašně jsem chtěla založit organizaci, která by byla více směrována do mého studijního oboru. Zašla jsem proto za vedoucím katedry, který mne odkázal na garanta oboru, a ten mi velice pomohl. Začali jsme vymýšlet, jak by organizace mohla fungovat.

A jak je to se studenty ve tvé organizaci? Přijímáte každého?
Ze začátku jsme přijímali kohokoliv, protože o organizaci ještě nebyl žádný zvláštní zájem. Teď máme hodně členů a kdyby měl někdo zájem u nás v organizaci pracovat, tak na 3. dubna vypisujeme výběrové řízení na nové členy. Výběr nových kolegů povedou odborníci z Prahy a přihlásit se může kdokoliv. Jen by bylo potřeba, aby nám potencionální zájemce poslal životopis a měl chuť na sobě pracovat! Prioritou pro mne je vytvořit tým, který si bude sedět a komunikovat na určité úrovni.

Co tvá organizace studentům dá?
Zkušenosti, kontakty, seberozvoj, školení od odborníků…

A jak se ty jako projekt manager v organizaci cítíš? Neměla jsi chuť se vším někdy „praštit“?
Vést takový tým lidí je těžké, pořád se učím, je to běh na dlouhou trať. Snažím se pracovat nejlépe, jak dokážu a doufám, že se jako tým posouváme dopředu. Mám pocit, že je vše pořád lepší a lepší.

Dokážeš si představit svou budoucnost v této branži?
Zkouším se již teď ucházet o různá místa v oboru, i přesto, že mám roční zkušenost s prací na personálním oddělení jedné firmy a v současné době i pevné zaměstnaní v personální agentuře CPL Jobs. Pracuji zde už skoro rok, ale jelikož jsem činnosti, které tahle práce vyžaduje, zvládla, poohlížím se po dalších zkušenostech, abych měla na trhu práce později co nabídnout. Není to vyloženě tak, že bych zrovna teď potřebovala jinou práci, ale když jsem viděla internetovou nabídku od RWE či od Deloittu, nešlo neposlat životopis a nezkusit štěstí.

Jaký by měl podle tebe být člověk, který se chce věnovat tvému oboru?
Měl by se neustále vzdělávat, protože v tomhle oboru je pořád co se učit. Dotyčný by měl mít určitý stupeň empatie, dokázat se vcítit do lidí, dokázat s nimi komunikovat. To je asi vše podstatné. Člověk prostě musí mít chuť. A hodně důležité je, aby člověk piloval jazyky! To je opravdu nezbytnost!

Autor: Romana Potočníková