Akademický senát rozhodl: Poplatky za studium se zvýší
Od dalšího akademického roku si prodlužující studenti připlatí. Zvyšovat se bude po jednotlivých semestrech a částka začne na 18 tisíci korunách. Další semestr pak bude stát 24, 30 a 36 tisíc korun. Suma bude jednotná pro všechny fakulty napříč univerzitou. Na úpravě výše poplatků se téměř jednomyslně shodli jak studenští zástupci, tak pedagogové. Návrh prošel v pozměněné podobě, která počítá s pozvolným růstem výše poplatku.

S návrhem na postupné navyšování poplatků přišla Studentská komora Akademického senátu Masarykovy univerzity. Úprava začne platit od akademického roku 2017/18. „Studenti, kteří už nyní vědí, že budou prodlužovat, mají čas si vše ještě uspořádat. Tento akademický rok budou platit stejná pravidla jako loni,“ řekl v senátní debatě rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Hlavním cílem poplatků má být motivace studentů zbytečně studium neprodlužovat. „Máme tu i studenty, kteří zvládají dvě či tři studia najednou s výbornými výsledky,“ nechal se slyšet v diskusi rektor. Zároveň také poukázal na to, že u nás chybí institut studentských půjček právě pro ty, kteří z ekonomických či jiných důvodů dávají přednost práci na úkor studiu. „Je to o tom, jakou strategii studenti volí,“ přiznal Bek.
Univerzita má příliš měkká kritéria
Ze strany studentů vznikla zhruba před týdnem petice, která bojovala proti navyšování poplatků spojených s prodlužujícím studiem. Jedním z hlavních bodů byl i argument, že by překročení standardní doby nemělo studenta finančně ruinovat a že by poplatky měly spíše odrážet reálné nástupní příjmy daného oboru. „Poplatky by podle mě neměly reflektovat výši nástupních příjmů, ale souhlasím, že nemají způsobit finanční tíseň tomu, kdo se do situace dostal nezaviněně. Nelze však opomíjet fakt, že poplatky v plné výši se vyměřují jenom výjimečně. Většinou je studentům z různých důvodů poplatek snížen,“ argumentoval rektor.
Mezi důvody snížení částky patří například nemoc, sociální či individuální situace studenta. Provinilcům však uleví i aktivní činnost v některém z univerzitních spolků.
Pro Beka má mít poplatek hlavně psychologický význam. „Studenti by měli již od prvního roku na univerzitě vědět, že prodlužování není dobrá strategie,“ podotkl Bek. Hlavní problém vidí rektor v trendu, který je nastavený. „Podmínky studia na naší univerzitě nejsou tvrdé. Jsou měkké a měkčí, než by měly být,“ nechal se slyšet Bek.
Jaká bude výsledná podoba nových pravidel?
Konečná formulace poplatků se ještě může do budoucna změnit. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy otevře tento čtvrtek debatu na téma poplatků ve vysokém školství.
Novela vysokoškolského zákona s sebou nese na první pohled jednu výhodu. A to fakt, že studenti si mohou prodloužit pobyt ve škole o jeden rok na každém stupni. Celková doba studia „zdarma“ tak může činit sedm let. Hříchy z prodlužování v bakaláři si student už do dalšího stupně zkrátka neponese.
Proč zvyšování?
Právě tato úleva je důvodem, proč se univerzita rozhodla poplatek zavést. „Novela změkčuje poplatky a nepočítá s předchozími ukončenými studii. Minimálně o dvacet procent klesne plnění na jednotlivých fakultách,“ zaznělo odůvodnění na zasedání senátu. Na takzvané „poplatkáře“ navíc univerzita od státu nedostává peníze a doplácí na ně tak řádní studenti, což je podle vedení univerzity dalším argumentem k jednotnému navýšení poplatků. Takzvaných dlouhých magistrů, kteří by své studium ukončili předčasně a začali další, by se tato změna však týkat neměla.
Eliška Kolmanová