Bydlení v Bronxu: Za méně peněz hodně muziky. Občas doslova

První rok v Brně a hledáte ubytování. Všechny z nás to během studia na Masarykově univerzitě potkalo. Kdo nechce na kolej, hledá si spolubydlení někde ve městě. „Hlavně se nenastěhuj nikam na Cejl. Bydlí tam cikáni, ještě tě okradou,“ radí spousta známých a v Brně zkušenějších. Je to ale opravdu tak?

Poblíž Cejlu bydlí mnoho studentů. Foto: Jitka Janů

Stojím u zvonku a zběsile ho mačkám. Zabouchla jsem si klíčky. Mezitím si za mě stoupne pán romského původu a ptá se: „Máš tu privát?“ Privát… Byt jako byt, ne? Neznalá významu tohohle slova v oblasti poskytování sexuálních služeb jsem kývla. „No a za kolik teda?“

O dva dny později nedaleko našeho okna hraje živá hudba. Skupina Romů vytáhla kytary, zpívají a tančí a zvou mě i mé spolubydlící, ať se k nim připojíme. Bohužel, zpívám falešně a tak, jak tančí oni, se já rozhodně nepohybuji.

Cejl a salsa

To jsem popsala asi dvě nejúsměvnější situace, které jsem za skoro pět let v takzvaném brněnském Bronxu zažila. Za tu dobu jsem toho stihla hodně. Nejvíce vzpomínám na to, jak jsem se skamarádila s majitelem sousední hospůdky, Vietnamcem Tondou. U stolů vedle sebe tam sedávali holohlavý pán a pán s ruským přízvukem, u jukeboxu zase tancoval Jihoameričan Carlos do rytmu salsy a já se svými spolubydlícími hrála šipky a pila pivo.

Za chvíli budu na Cejlu bydlet pět let a neměnila bych. Přes den je v ulicích spíše živo, večer ale málokoho potkáte, obzvlášť když Tonda hospodu zavřel a podniká teď u nádraží. Na rozdíl od velkých ulic přímo v centru vás tu nikdo svým křikem na ulicích nebudí. A když se nastěhujete do některé z bočních ulic, neslyšíte ani tramvaje, ačkoliv to k zastávce nemáte více než pět minut.

Pořád centrum

Bronx má jedinou nevýhodu. Když se vás někdo zeptá, kde bydlíte a vy odpovíte, že „na Cejlu“, jako by se na vás dotyčný začal dívat mezi prsty, aniž by tam třeba někdy sám vůbec byl. No co, vždycky můžete říct, že máte byt kousek od Mahenova divadla, a proto chodíte každý týden aspoň jednou do divadla.

A nikdo vás nemůžete osočit, že lžete, protože to pravda rozhodně je.

Jitka Janů