Estetika diktuje etiku, tvrdí Karel Hvížďala o českých médiích

Před autogramiádou své nové knihy s názvem Jak myslet umění se novinář a spisovatel Karel Hvížďala zastavil na Fakultě sociálních studií. Studenti měli možnost si poslechnout jeho přednášku s názvem Mediální krajina 2013: šance a pasti, věnující se médiím nejen v Česku. Je možné, aby měly seriózní noviny u nás jen padesátičlennou redakci a udržely si kvalitu? Existují v Čechách skutečná veřejnoprávní média? To byly hlavní směry, kterými se debata ubírala.

Karel Hvížďala nedávno vydal novou knihu. Foto: Tereza Chrudinová/LeMUr.mu

Zatímco české Hospodářské noviny mají padesátičlenný redakční tým, v Německu řeší, jestli je možné vydávat kvalitní noviny i v nižším počtu, než je tři sta redaktorů. Podle Hvížďaly u nás dnes prestiž souvisí spíše s prodaným nákladem a množstvím inzerce. Momentálně se nacházíme ve čtvrté krizi médií. Ty první dvě souvisely se vznikem televize a internetu, třetí nastala v době ekonomické krize v roce 2008. Nyní se objevují noví vlastníci a není jisté, kam média směřují. „Pravděpodobně redakce čekají další úsporná opatření, už takhle jsou proti zahraničním značně poddimenzované,“ řekl Hvížďala s tím, že nejspíš bude nutné je po určitou dobu finančně dotovat.

Po obsahové stránce se zvětšuje propast mezi skutečností a obrazem, který média vytvářejí. Roste prostor pro zábavu a obraz začíná vytěsňovat slovo. Podle Hvížďaly žijeme v době, kdy estetika diktuje etiku. „Například zmenšuje se rubrika názorů a komentářů, vlastně už nehovoříme o komentáři jako o analýze, ale spíše jako o mínění,“ upozornil na klesající úroveň.

Obsah určuje šéfredaktor
Přednáška Karla Hvížďaly se uskutečnila v atriu Fakulty sociálních studií. Foto: Tereza Chrudinová/LeMUr.mu

Přednáška Karla Hvížďaly se uskutečnila v atriu Fakulty sociálních studií. Foto: Tereza Chrudinová/LeMUr.mu

Hvížďala přispěl ke vzniku etického kodexu pro vydavatelství Mafra. Základem je rozdělení pravomocí mezi ředitelem a šéfredaktorem, přičemž ředitel by se měl starat o rozpočet a nezasahovat do obsahu novin. Ten a obsazení redakce má na starosti šéfredaktor. Kodex se drží standardů, které jsou v Evropě běžné. Už jak stanovil ústavní soud v Německu po aféře s deníkem Der Spiegel: „Žurnalistika je řádné povolání a má za úkol zveřejňovat i nepříjemné informace, pokud jsou ve veřejném zájmu.“

Pozornost byla v přednášce věnována i veřejnoprávnosti médií. „Vlastně u nás nemáme veřejnoprávní média,“ otevřel nové téma Hvížďala. Hlavním důvodem podle něj je, že parlament rozhoduje o výši poplatků, které se v zahraničí odvíjejí od cen spotřebního koše. Vyváženost veřejnoprávních médií také spočívá v tom, že se stanice zajímá o všechny minority a politické strany. „Samozřejmě v případě významné události se věnuje příslušné straně,“ upřesnil přednášející. Už Jean-Paul Sartre řekl, že vyváženost není o tom, aby dostal prostor pět minut Hitler a pět minut židé.

Krize není jen prohra, ale i šance pro změnu

Úpadek kvality novin najdeme v historii. Kořeny absence českých prestižních novin sahají do sedmnáctého století, do doby druhého nevolnictví. Kvůli němu u nás nevznikla střední třída, která se v jiných státech orientovala na prostředí univerzit a tvořila tak rovnováhu proti dvoru a duchovenstvu. Celý vývoj české žurnalistiky je kvůli historii zpožděný a specifický. Podle Hvížďaly v době, kdy my přemýšlíme o vlastní identitě a mluvíme o suverenitě, ve světě tyto pojmy zanikají a suverenita se stává sdílenou. Ale vše se dá změnit. „Pokud lidé budou odvážní, tak mohou celý vývoj posunout dopředu, krize není jen prohra, ale i šance, to záleží na vás, budoucích žurnalistech,“ zakončil optimisticky svou přednášku Hvížďala.

Dominika Vágnerová