Než jste nastoupila do funkce děkanky, otevřela se nově opravená fakultní knihovna. Jak se vám líbí?
Vypadá velmi dobře. Sama o sobě má sloužit hlavně ke studiu a čtení, se kterým je to v dnešní době internetu trochu horší. Proto bychom možná mohli zapracovat na marketingu, aby byla více navštěvována. Často dělám před studenty na seminářích vtipy, že máme v suterénu fakulty tajnou místnost: knihovnu, ve které je spousta zajímavého čtení.

Zmínila jste internet, máte účet na sociálních sítích?
Beru to jako součást funkce děkanky, takže ano. Na Facebooku komunikuji se studenty, z nichž mám mnoho v přátelích. Stejně tak mám účet i na Twitteru. Ten ale používám spíše ke kontaktu s odbornou veřejností a k prezentaci fakulty, která má sice na Facebooku i Twitteru vlastní účet, já k tomu svému ale přistupuji trochu osobněji.

Váš nástup do funkce byl poněkud bouřlivý. Už se situace zklidnila?
Myslím, že ano. Přebrala jsem čtyři proděkany předcházející děkanky, takže je zde patrná návaznost vedení. V kolegiu děkana mám navíc dva předchozí děkany Jana Svatoně a Zdeňku Gregorovou. Takže ano, myslím, že se situace zcela zklidnila.

S němčinou dojdete dál

Jaké jsou vaše plány se směřováním fakulty v nejbližší době?
Obecně vnímám vliv toho, že jsme členský stát Evropské unie. Měli bychom se zavést jako právnická fakulta unijního formátu. Považuji to za výzvu budoucnosti, kterou jsem měla i ve volebním programu, a teď bych na to ráda kladla velký důraz. Zavádíme takzvané právní školy cizího práva a připravujeme kurz Základy rakouského soukromého práva v němčině, který budou vyučovat odborníci z rakouských právnických fakult. Je to příležitost pro studenty vystoupit z řady a posunout se dál.

Třetinu Ústavního soudu tvoří akademici z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Foto: Ondřej Myšák/LeMUr.mu

Jaké je podle vás postavení PrF MU mezi ostatními právnickými fakultami v republice?
Ve zveřejněných žebříčcích Brno většinou vítězí. Myslím si, že u nás patříme ke špičce, snad i ve východní Evropě. Máme dobré jméno postavené na kvalitě výuky a uznávaných odbornících. Například třetinu Ústavního soudu tvoří akademici PrF MU. To je úspěch.

Myslíte, že mají studenti dost možností získat praxi v oboru?
Snažíme se uspořádat nabídku právních praxí a klinik. V současnosti uzavíráme smlouvy se soudy. Snažíme se tak nabídnout studentům možnost osahat si právo v praxi. Rádi bychom rovněž spolupracovali i s Jihomoravským krajem nebo Zlínským krajem. Právo je aplikovaná věda, což znamená, že nestačí znát teorii a text zákona. Člověk musí vědět, jak je v praxi použít a vykládat. To je předpoklad úspěchu našich absolventů při hledání zaměstnání.

Vyučující a studenti jako tým

Jak moc ovlivňuje výuku osobnost vyučujícího?
Dle mého názoru výuka na osobnosti vyučujícího stojí. Sebelepší systém bez člověka na pravém místě neobstojí. Myslím, že velice záleží na osobním vztahu vyučujícího a studenta. Nemám ráda, když si studenti nahrazují výuku v jiných skupinách, protože vyučující a studenti by měli vytvořit určitý tým, který spolupracuje na sebevzdělávání v interaktivní komunikaci všech. Ideálním stavem podle mého názoru je, když vyučující v zásadě doprovází studenty v objevování tajemných zákoutí práva a právní vědy. V okamžiku, kdy vznikne kolísání a struktura skupiny se zbortí, výuka tím trpí.

Jaké vlastnosti a předpoklady považujete za vítané u studenta práv?
Ideální je, když je student vzdělaný, přirozeně inteligentní a má logické myšlení. Právo je však humanitní obor, student musí mít společenskovědní základ, musí mít přehled. Znát kulturu, literaturu, filozofii a historii.  Na tom je pak možné stavět studium práva. Nejdůležitější je ale to, aby měl student právo rád. 

Naděžda Rozehnalová byla předchozí děkankou na Právnické fakultě. Foto: Jitka Janů/LeMUr.mu

Co ve studentovi tuhle lásku k právu vyvolá?
Určitě je tu velká možnost, jak studenty ovlivnit. Nejvíce setkáním s osobností učitele, který je osloví a nadchne. Věřím, že to mnoho našich vyučujících dokáže. Mnoho studentů je na naší fakultě proto, že si to přáli jejich rodiče, protože studovat práva znamená prestiž. To je ale málo. Ideální student by měl mít zápal a nadšení pro právo i spravedlnost. Určitě nadšenci pro právo nebudou všichni studenti, ale když jich bude aspoň troška, bude to báječné.

Jaký je váš postoj k zavedení školného?
Je to dvousečná zbraň. Ale co nic nestojí, za nic nestojí. Proto si toho studenti mnohdy neváží. Na druhou stranu si myslím, že když srovnáte mzdy akademiků s jinými členskými státy EU, patříme stále k těm chudším. Kdyby se zavedlo školné, studenti by vyžadovali kvalitnější výuku. To by zvýšilo i standardy výuky v republice a vznikla by větší aktivita studentů a motivace vyučujících. Univerzity mají konkurenci v soukromém sektoru. Jakmile je někdo právní specialista na určitou oblast a tam ho až čtyřikrát přeplatí, jedná se o skutečný altruismus, když těmto nabídkám odolává a z lásky ke studentům učí. Nejsem proti zavedení školného, vyžadovalo by to ale funkční sociální systém, který zabrání, aby studovali jen bohatí. To bych nikdy nepodpořila.

Žádost o výjimku ano, ale…

Jako děkanka se jistě často setkáváte s žádostmi o výjimku. Jak se k nim stavíte?
Obecně, jde-li o výjimku kvůli zdravotním problémům, myslím si, že je studentům potřeba pomoci. Co se týká lajdáctví, tak je určitá přísnost na místě. Studenti mají ze své podstaty až skoro právo „být nad věcí”, taky jsem byla studentka. My jsme tu ale od toho, abychom je upozorňovali, že to takhle nejde. Jednou? Proč ne. Ale nemělo by se to opakovat.

Co motivuje studenty gymnázií, aby si vybrali právě brněnská práva?
To, že máme dobrou pověst a kvalitní výuku. Druhým důvodem je geografická poloha Brna. Studenti z Moravy, Slezska a třeba i Slovenska chtějí studovat blízko domova. Hodně z nich si podá přihlášku do Prahy i do Brna a pak se rozhodují až po přijetí.

Markéta Selucká říká, že v přijímacích zkouškách na PrF chybí testovaní humanitního základu. Foto: Jitka Janů/LeMUr.mu

Jsou podle vás přijímací zkoušky na PrF MU adekvátní?
Připadá mi, že testují inteligenci studenta, ale chybí v nich testování už zmíněného humanitního základu. Je ostuda, když student humanitního oborou neví, co  se stalo 17. listopadu nebo 28. října, a u zkoušky to klidně přizná. Studenti jsou velmi inteligentní, ale chybí jim přehled. Podle mě nemůže být dobrý právník jen ten, komu to myslí. Musí mít i kulturní a humanitní základ. Nejedná se jen o učení dat, ale o chápání kontextu.

Mnoho studentů práv zároveň studuje ještě jiný obor. Jakou kombinaci považujete za vhodnou?
Určitě politologii, mezinárodní vztahy nebo filozofii. Klidně i informatika nebo ekonomie. Právo vlastně potřebujete všude. Měla jsem studentku, která studovala medicínu a práva. Oboje úspěšně vystudovala.

Trh je v Brně nasycený

Uplatní se většina studentů v oboru?
Záleží na tom, čemu se chce student věnovat. Ti, co chtějí dělat advokacii, mají složitou situaci. Minimálně v Brně je trh prakticky naplněný. Člověk spíše získá uplatnění ve státní správě, aby se výkon státní správy zkvalitnil.

Může studenta odradit vidina toho, že bude dělat dlouho koncipienta či asistenta soudce za malou mzdu?
Koncipienta dělá minimálně tři roky, záleží tedy dál na něm, zda se uchytí. Ano, může ho to odradit. Podle mě je frustrující dělat asistenta soudce, jelikož nevíte, zda i když složíte zkoušky, budete soudcem. Nemusí se to vůbec stát.

Co byste na závěr doporučila začínajícím studentům?
Choďte na přednášky a semináře, když to podceníte a ujede vám vlak, bude se vám těžko naskakovat zpět. Na vysoké škole se o vás nikdo moc nestará tak, jako tomu je na střední. Teď musíte vzít život do svých rukou, aneb Hic Rhodus, hic salta.

Lucie Martincová