V polovině ledna mají někteří studenti zkouškové období již za sebou, některé ještě obtížné zkoušky čekají a rádi proto sahají po podpůrných látkách, které jim mohou během učení dodat potřebnou energii. Často je právě kofein onou magickou substancí, která studentům zajistí přísun energie.

Kofein je stimulant a podporuje tedy funkci mozku. Když nespíme a náš mozek pracuje, tvoří tělo látku jménem adenosin, která se váže na receptory v neuronech. Když je adenosinu dost, začínáme cítit únavu. Kofein se ale na adenosinové receptory zvládne navázat dřív a samotnému adenosinu zabere místo. Únava se proto nedostaví.

Další kávu nejpozději po pěti hodinách

Problém nastává tehdy, když se kofein začne rozpadat, přestane působit a uvolní místo adenosinu. Toto nastává přibližně tři až čtyři hodiny po tom, co se kofein vstřebá do těla, přičemž samotné vstřebání kofeinu trvá asi hodinu. Počítejte tedy, že maximálně pět hodin po poslední kávě nastane čas na další, pokud chcete produktivitu udržet. Jakmile se dávka kofeinu sníží, nastupuje únava, a to silnější než předtím.

Kofein dodává pouze psychický pocit, že máme energii. Je proto vhodně kombinovat jej s cukrem, který zajistí i energii fyzickou. Proto například energetické nápoje obsahují tolik cukru a i proto káva bez cukru ztrácí smysl a má pouze omezený účinek.

Pavouci na kofeinu spřádají sítě chaoticky

Káva sice zlepšuje koncentraci a zrychluje myšlení, ale dochází k častějším chybám v přenosu informací mezi nervovými buňkami. Kupříkladu pavouci vystaveni kofeinu spřádali své sítě chaoticky, nikoliv podle klasického rozložení. Závislost si ovšem vytvoříme již po třech dnech stálé konzumace a při vysazení trvají abstinenční příznaky další tři až pět dní. Setkat se můžete s bolestmi hlavy, podrážděním, neklidem a nespavostí. Silná káva může mít za následek překyselení žaludku či pálení žáhy. Konzumace kofeinu ovlivňuje ukládání vápníku v těle a v nadměrné míře může vést k řídnutí kostí. I tak patří kofein mezi nejběžněji užívané návykové látky a je také jednou z nejbezpečnějších.

Způsobů, jak do sebe dostat kofein je několik. Káva – překapávaná nebo espresso, rozpustná nebo mletá, z kavárny nebo z automatu – zůstává nejsilnějším zdrojem kofeinu. V těsném závěsu jsou energetické nápoje, po nich kolové limonády a až poté čaje černé, zelené a bílé.

Káva provází lidstvo již nejméně pět set let, na počátku měla spíše rituální charakter, a to jí do jisté míry zůstalo. Velká část jejích příznivců začíná svůj den šálkem kávy ke snídani nebo vypije kávu rovnou jako její náhradu. Poobědová káva a dezert má také místo v naší společnosti. Energetické nápoje a sladké limonády s vyšším obsahem kofeinu jí začaly konkurovat v druhé polovině minulého století a okamžitě si získaly pozornost mladších generací.