Numerické myšlení, příklad 11, varianta 5, rok 2009

Numerické myšlení není ani zdaleka tak složité, jako matematika na střední škole. Nepotřebujete znát vzorečky, obejdete se bez kalkulačky i matematických tabulek. Může se vám snadno stát, že řešení bude tak prosté, že vás ani nenapadne, neboť budete zbytečně hledat složitosti. Stačí však jen několik hodin přípravy, aby vás u přijímací zkoušky v této oblasti nic nepřekvapilo.

Zadání příkladu číslo jedenáct z varianty pět z roku 2009 naleznete zde: http://www.muni.cz/admission/tsp

Pokud v testech TSP najdete nějaké obtížné součiny, mějte na paměti, že počítat je tradičním způsobem je zbytečné, vždy lze problém vyřešit pomocí logiky.

Zpravidla jsou tyto příklady postaveny na jednoduchém principu, kdy stačí vynásobit poslední dvě číslice z každého čísla – třeba u příkladu „a“ nulu a dvojku, výsledek (v našem případě nula) by měl odpovídat poslední číslici v číslu za rovnítkem. Pokud nesouhlasí (2×0 se opravdu nerovná dvojce v příkladu „a“, je špatně celý příklad.

b) 9 x 9 = 81 – zde budeme brát do úvahy jen poslední cifru, tedy jedničku – souhlasí
c) 5 x 3 = 15 – souhlasí
d) 5 x 7 = 35 – nesouhlasí
e) 7 x 4 = 28 – nesouhlasí

Vyloučili jsme tedy možnosti „a“, „d“, „e“. U zbývajících nejprve posoudíme, zda jedna z nich není očividný nesmysl (pokud na nic nepřijdeme, budeme muset pokračovat tradičně), což zde je příklad „b“, neboť 999 000 : 999 je tisíc, 999 x 999 tedy těžko může být více než 999 000. Řešením je tedy příklad „c“. Pokud vám zbude čas po vyplnění celého testu, můžete provést kontrolu početně.

Autor: Helena Zrůstová