Od Facebooku k Platónovi ve hře Obcování s Ústavou

Kočovná filosofická divadelní společnost, která funguje již desátým rokem, představila svou další hru s názvem Obcování s Ústavou aneb hra o Platónovi bez Platóna. Ačkoli se může zdát, že je představení určené především studentům filosofie, není tomu tak. Podtitul  Divadelní hra o Lásce, Kráse, Pravdě a Facebooku  naznačuje, že  hra je určena daleko širšímu publiku. Zdramatizované filosofické myšlenky, ale především vtip  i  akční scény můžete vidět ve středu 19. května od čtvrt na osm v aule fildy.

Obcování s Ústavou aneb hra o Platónovi bez Platóna. Foto: Hana Urbanová

Obcování s Ústavou aneb hra o Platónovi bez Platóna. Foto: Hana Urbanová

Podtitul odpovídá slovům scénáristy: „Chtěl jsem ve hře vyjádřit svoji antipatii k Facebooku a kalhotám Rejoice,“ řekl Michal Stránský, student filosofie.  Divadelní soubor je složený především ze studentů filosofie. Kromě nich   mohou diváci na prknech auly vidět také děkana FF a vyučující Katedry filosofie.

Hra inspirovaná knihou Konec civilizace pojednává o Adamovi, kterému se nelíbí žít v období představovaném zejména Facebookem. Nechá se proto zmrazit, aby se zachránil před tupostí věku. Před usnutím si přeje, aby se probudil, až si bude svět vážit filosofie a umění. To se sice stane, ale po chvíli žití v Městě moudrých a svobodných občanů zjistí, že se mu zastesklo po lidském pohlazení a normální pitce v hospodě. Probudil se totiž do světa, kde sice filosofie vládne světu, ale  je necitelná a úřednická.

„Role mi sedla, jsem taky takový pseudointelektuál,“ řekl představitel Adama Petr Kopáček. Kladné ohlasy z publika dokládají, že role byly dobře obsazeny a hra diváky zaujala. „Bylo to fantastické. Viděl jsem i minulou hru, ale toto bylo mnohem vtipnější. Zároveň je to i přínosné pro studium,“ řekl student filosofie Václav Horáček. Nečekejte tedy rozvláčné přemítání o světě, ale hru, která udrží vaši pozornost a pusu rozesmátou.

Představení je realizováno v rámci předmětu Filozofické divadlo. Na začátku kurzu se prostřednictvím konkurzu přidělí studentům role ve hře i divadle. Proč je divadlo zaštiťované předmětem, objasnil režisér hry a doktor filosofie Josef Petrželka. „Je to jednoduché, potřebovali jsme zajistit aulu na představení.“

Petrželka je také jedním ze tří zakladatelů Kočovné filosofické divadelní společnosti, jejíž nápad na vznik se zrodil  při jednom neformálním setkání  již v roce 1999. Divadlem prošla už spousta studentů, ale budoucnost není jasná. „Tento rok se nepřihlásil žádný prvák, takže nemáme nastupující generaci,“ dodal Petrželka, který si ve hře střihl i jednu miniroli.

Jasné je, že zkoušení jednou týdně v rámci povinné výuky nestačí. „Pravidelné zkoušky ve středu trvají nad časový rámec a ještě máme celovíkendové zkoušky,“ objasnil Petr Kopáček. Hodiny nacvičování se vyplácí, neboť přináší  potlesk nejen na představeních v aule FF, ale také na Evropském festivale filozofie ve Velkém Meziříčí.

Autor: Romana Matuštíková