Philosofia aneb láska k moudrosti stále přetrvává

Filozofie je jedna z nejstarších vědeckých disciplín na světě. Každý se o ní učil na škole, každý zná její nejznámější představitele z historie, jako třeba Platóna, Aristotela a další. Jaké má ale filozofie místo v dnešním světě? A jaké místo v něm mají studenti filozofie? Je jejich obor jen „výchovným ústavem pro další učitele filozofie“, jak se říká? LeMUr provedl mezi studenty vznešeného oboru na FF MU malý průzkum a přináší vám jeho výsledky.

Filozofická fakulta se studuje kvůli lsce k poznání a vědění. Foto: Martina Bednářová

Na oboru filozofie FF MU studuje přes 400 lidí v bakalářském prezenčním i kombinovaném programu dohromady. V navazujícím magisterském studiu už je jen lehce přes 100. V doktorském studium je letos 65 lidí. Čísla říkají, že doktorandů na filozofii je zhruba stejný počet jako na jiných oborech.

Co ale může takový filozof dělat? Každý ze studentů filozofie už se zajisté mnohokrát setkal s názorem, že filozofie jako vysokoškolský obor je dále nevyužitelná. Mnoho lidí se na studium filozofie dívá skrz prsty, což dokazuje například názor anonyma v jedné internetové diskuzi: „Filozofie už svůj úkol splnila, když dala základ matematice, přírodním vědám atd. Její čas je pryč a příčí se mi, že nějací povaleči studují mudrlantství za peníze z mých daní.“

Zeptala jsem se samotných studentů, jak si představují svoji budoucnost a kde si myslí, že své znalosti mohou uplatnit. Na to, že mnoho lidí mimo obor si nedovede představit, co by mohli filozofové dělat, tak byly představy a nabídka možných profesí poměrně široká. Absolutně nejčastější odpovědí bylo, že by studenti rádi zůstali v oboru a učili na vysoké nebo střední škole. O něco méně, ale přece jen dost hlasů dostaly pozice jako novinář a spisovatel. Mimo tyto tři hlavní odpovědi pak bylo mnoho méně frekventovaných a za všechny bych zmínila třeba management, korekturu, fotografie, design her, navrhování různých simulací, překládání, tlumočení, psaní scénářů a podobně. Svůj názor jasně popsal jeden ze studentů filozofie.

„Nejednou se mi stalo, že jsem byl dotázán, co jdu studovat. Po odpovědi následovala věta: ,Co pak budeš dělat?‘ Lidé většinou nekladou otázku, co tě na oboru zajímá, nebo jestli tě to bude bavit. Kam se podělo studium jen pro radost ze studia a poznání? Proč je vysoká škola brána jen jako příprava na povolání? Z jakého důvodu vzbuzuje údiv rozhodnutí studovat prostě jen proto, že mě to baví? A co budu dělat po škole? Já nevím, není to pro mne podstatné. Budu dělat to, co uživí mne a mou budoucí rodinu. Nejlépe takovou práci, která vyžaduje přemýšlení a tvořivou činnost. Pokud si nic toho druhu nenajdu, půjdu třeba štípat špalky.“

Naprostá většina studentů ale ještě nebyla rozhodnutá, co by po ukončení studia ráda dělala. Širší možnosti samozřejmě dává druhý obor. Ze sedmatřiceti studentů, kteří se zapojili do dotazníku, má druhý obor ovšem jen 15 lidí, tudíž ani polovina. Nejčastější kombinace byla s religionistikou, psychologií, teorií interaktivních médií a informatikou.

Také jsme se studentů ptali, z jakého důvodu se na filozofii přihlásili. Abych se vyhnula generalizování, které tady ani dost dobře není možné, vybrala jsem dvě odpovědi, které mluví samy za sebe.

Věřím v pěstování vysoké kultury a její pozitivní dopad, říká filozof Tomáš Zelenka. Foto: Martina Bednářová

Věřím v pěstování vysoké kultury a její pozitivní dopad, říká filozof Tomáš Zelenka. Foto: Martina Bednářová

Tomáš Zelenka, student jednooborové filozofie

„Od dětství byly mezi mými úvahami mnohé ne nepodobné těm filozofickým. Taky jsem se nechtěl připravovat na praxi v nějakém méně ,zábavném‘ oboru. Tak nějak věřím v pěstování vysoké kultury a její pozitivní dopad, což kladu proti ekonomické prospěšnosti a s ní spojené představě užitečnosti.“

Peter Šalát, student jednooborové filozofie

„Protože je to obor, který mě baví. Je to královna věd a zahrnuje neomezenou škálu poznání. Zároveň je to nejstarší obor, naučí tě kriticky a filozoficky myslet, otevírá nové brány myšlení a poznání. Studium filozofie je i obrovská výzva, kterou rád přijímám. V minulosti byli studenti filozofie elita, dnes naše pohnutky málokdo chápe, ale když si přečteš životopisy většiny slavných autorů, jejich oborem je právě filozofie.“

Názory na studium filozofie se opravdu velmi liší a je na každém, jak to vnímá. Ale lidi, co umí myslet, náš stát rozhodně potřebuje, stejně jako potřebuje ekonomy, právníky, lékaře i učitele. Filozofie se dá užít nejen v akademické sféře, ale dává předpoklad i pro práce v médiích nebo na managerských postech, které vyžadují flexibilitu v jednání a rozhodování. A možná, kdyby se někteří naši absolventi filozofie dostali do politiky, vypadalo by to u nás dnes jinak. Nicméně celé téma o využitelnosti nebo nevyužitelnosti filozofů krásně shrnuje zase jiný anonymní příspěvek v diskuzi u TSP: „Filozofická fakulta se nestuduje kvůli prachům, ale kvůli lásce k poznání a vědění.“

Autor: Lucie Janků