Právnický „Fialový týden“ na podporu Josefa Fialy

Nenásilným, avšak viditelným, projevem se rozhodli podpořit vedoucího katedry Josefa Fialu (dočasně zproštěného funkce) studenti jeho alma mater, tedy Právnické fakulty MU. Nejprve založili facebookovou skupinu „Stojím za profesorem Josefem Fialou“, která k dnešnímu dni čítá přes 1250 členů. To se jim ovšem nezdálo jako dostačující, a proto se rozhodli podat hmatatelnější důkaz svého postoje k celé záležitosti.

Foto: Monika Stachoňová/LeMUr.mu

Celý tento týden tak mnozí z nich dávají svůj názor najevo tím, že nosí fialové oblečení, popřípadě kousek fialové stužky, která je volně k rozebrání ve vstupní hale fakulty. Zde také potkáte zástupce iniciátorů celého nápadu. Jako svědectví slouží archy papírů, do kterých se mohou podepsat jak studenti, tak i absolventi a zaměstnanci PrF, v konkrétním znění: „K tomuto vyjádření se připojujeme my, studenti, účastníci CŽV (celoživotního vzdělávání), absolventi a zaměstnanci PrF níže podepsaní, což stvrzujeme svým podpisem.“ Samotné vyjádření sepsali pracovníci Katedry občanského práva Právnické fakulty MU a najdete ho pod tímto článkem.

Podpisy dávají signatáři najevo svou plnou podporu Josefu Fialovi – archy organizátoři odnesou na rektorát, kopii dostane i děkanka Právnické fakulty MU Naděžda Rozehnalová. Jen za první den se nashromáždilo přes 600 podpisů, jak potvrdila studentka práv Beáta Wiśniewska, která na podepisování archů dohlížela. Signatáři vyjádření také mohou projevit morální podporu Fialovi přímo, a to tím, že podepíší i speciální arch určený k osobnímu předání do jeho rukou.

„S podpisovou účastí prvního dne jsme velmi spokojení, ovšem ne všichni studenti práv mají výuku hned v pondělí, proto očekáváme, že celkový počet podpisů v dalších dnech překročí tisícovku,“ sdělil student práv Štěpán Stehlíček, který je zároveň i správcem facebookové skupiny podporující profesora Josefa Fialu.

Dnes ve 14 hodin se koná v místnosti 109 také zasedání vědecké rady Právnické fakulty MU. Je velmi pravděpodobné, že i zde se bude případ Josefa Fialy projednávat. Protože je toto zasedání veřejné, všichni, kdo se o tuto kauzu zajímají, mohou přijít.

Autor: Monika Stachoňová

Originální znění vyjádření pracovníků katedry občanského práva

Média přinesla v průběhu tohoto týdne zjištění, že plagiátorství zasáhlo i Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Případy mají být celkem tři a všechny údajně spojuje jméno vedoucího katedry občanského práva Josefa Fialy. Coby členové této katedry chceme uvést věci na pravou míru a zároveň vyjádřit plnou podporu prof. Fialovi, jenž byl dle našeho přesvědčení nařčen zcela neprávem.

V prvém případě studentka do své práce převzala jedenáct stran cizího textu, který řádně necitovala. Pramen, odkud čerpala, však v práci nezamlčela, ale třikrát na něj v práci odkázala. Komise pro obhajobu diplomových prací vzala tuto skutečnost v úvahu, jakož i fakt, že ze souvislostí textu práce nevyplývá, že by autorka takto převzaté pasáže – jež mají nadto převážně faktografickou povahu a neobsahují originální myšlenky – vydávala za své dílo. Na základě toho komise – nikoliv tedy sám prof. Fiala – dospěla většinově k závěru, že autorka převzala část cizího textu, který označila (nedůsledně) citacemi; nezatajila tedy své zdroje, a nemůže proto jít o plagiát. S tímto většinovým závěrem komise se nesmířil její člen prof. Telec, na základě jehož tvrzení, uplatněného až s časovým odstupem, že se jedná o nemajetkový podvod na Masarykově univerzitě, se věcí začala zabývat Policie.

Druhá výtka stran práce rigorózní je ještě účelovější. Masarykova univerzita disponuje systémem určeným k odhalování plagiátů, nazvaným „Jako vejce vejci“, jejž také učitelé posuzující kvalifikační práce využívají. Podstatné ovšem je, že tento systém je schopen porovnat kontrolovanou práci pouze s těmi díly, které jsou vloženy v informačním systému Masarykovy univerzity, tedy v podstatě s jinými kvalifikačními písemnostmi. Systém v žádném případě neporovnává, zda rigorózní práce nebyla opsána z časopisu Právní rádce nebo z jiného odborného periodika. Záleží proto pouze na tom, kdo práci kontroluje, zda zná článek, z nějž pisatel nesprávně čerpal. S ohledem na množství právnické literatury, která v současnosti vychází, však nelze předpokládat, že by existoval někdo, kdo by byl schopen odhalit každé takovéto pochybení.

Konečně pokud jde o údajné plagiátorství „samotného Josefa Fialy“, je nutno zdůraznit, že ani mediální obvinění nepoukazuje na neoprávněné využití textu třetí osoby, nýbrž na to, že si Fiala měl „vylepšit“ počet vlastních publikací tím, že opětovně vydal článek, který řadu let předtím publikoval ve spoluautorství s prof. Hurdíkem. Kdo zná hojnou a vědecky hodnotnou Fialovu publikační činnost, nemůže pochybovat o tom, že vylepšování počtu publikací je to poslední, co má zapotřebí. Zmíněný článek vydal po třinácti letech se souhlasem spoluautora; důvodem byla skutečnost, že se v článku řešená otázka stala opětovně vysoce aktuální v souvislosti s diskusemi o podobě nového občanského zákoníku. Článek byl publikován v časopise Právník, v němž vyšel i předchozí text, a prošel recenzním řízením; pokud by na jeho uveřejnění shledala redakční rada cokoliv pochybného, nikdy by nevyšel. Nejde tedy o zvyšování počtu publikací, ale o připomenutí již vyslovených myšlenek v době, kdy se staly opět aktuálními.

Z uvedeného je zřejmé, že žádná skutečná plagiátorská aféra se nekoná. Jde pouze o vhodně načasovanou mediální kampaň, jež pouze jakoby náhodou vypukla v době, kdy má proběhnout výběrové řízení na místo vedoucího katedry občanského práva. Jejím účelem je snaha očernit prof. Fialu (v poslední době nikoliv ojedinělá), a najít tak konečně plagiátora i na jiné fakultě než plzeňské. Tím je rovněž nepřímo dána odpověď na základní otázku – Qui bono?

Autoři pracují na katedře občanského práva Právnické fakulty MU (v abecedním pořadí)

Radovan Dávid, Jiří Handlar, Jan Hurdík, Radim Chalupa, Pavel Koukal, Petr Lavický, Kateřina Ronovská, Markéta Selucká, Jaruška Stavinohová, Gabriela Uhlířová