Šachová šalina podruhé brázdila Brno

Potrénovat své logické uvažování a představivost mohli všichni milovníci šachové hry, ale i náhodní kolemjdoucí na náměstí Svobody. Minulý pátek uspořádal Šachový svaz České republiky ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna a místními šachisty druhý ročník Šachové šaliny. Zájemci ukázali své schopnosti i u šachovnic ve speciální šalině, kde si měli možnost promluvit s extraligovým šachistou Jakubem Roubalíkem či změřit síly s šachovým velmistrem Tomášem Polákem.

Trasa šachové šaliny vedla i kolem Moravského náměstí. Foto: Jakub Matys / Lemur

Ve stánku na náměstí Svobody mohli zájemci potrénovat své mozkové závity nad šachovými diagramy či využít šachových stolků k přátelské partii. Členové Šachového svazu České republiky ve spolupráci s brněnským dopravním podnikem a s místními šachisty přichystali pro šachové nadšence druhý ročník akce Šachová šalina.

Inspirací projektu je Šachový vlak, mezinárodní akce pořádaná již devátým rokem. Tento vlak ovšem v Brně pouze zastavuje na svých cestách z Prahy do Bratislavy. Cílem organizátorů tedy bylo více přiblížit šachovou hru i Brňanům v jejich typickém dopravním prostředku – šalině. „Řekli jsme si, když v Praze jezdí vlak, tak proč nemůžeme hrát šachy třeba v tramvaji. Je to tady v Brně takový nejdostupnější dopravní prostředek,“ řekl Josef Bednařík, pořadatel akce.

Právě z náměstí Svobody, kde se sešli šachisté nejen z brněnských šachových oddílů, se vydávala na svou půlhodinovou trasu letošní šachová šalina. V té bylo připraveno šest šachovnic, u nichž se během jízdy centrem Brna vystřídaly desítky šachistů. Cestující se v šalině obměňovali každou půl hodinu až do šesti hodin večer, a to na jediné zastávce před šachovým stánkem na náměstí Svobody. Po celou dobu její jízdy byl ve voze přítomen Jakub Roubalík, silný extraligový šachový hráč, jehož ti odvážnější mohli vyzvat na šachový souboj. Zodpovídal dotazy či radil méně zkušeným hráčům.

Nedílnou součástí akce byla možnost utkat se v simultánní hře se šachovým velmistrem Tomášem Polákem. V simultánní hře hraje vždy jeden šachista současně proti vícero hráčům na vícero šachovnicích. Polák se musel soustředit celkem na osm šachovnic, na kterých se během tří hodin vystřídalo pětadvacet hráčů. Dvěma Polákovým vyzyvatelům se podařilo velmistra porazit a jeden se mohl radovat z remízy.