Slovní potyčky na Právnické fakultě: Zástupci senátu neschválili proděkany

Březnové zasedání Akademického senátu Právnické fakulty (AS PrF) přineslo vyhrocené situace, při nichž se nešlo daleko pro ostrá slova. Nová děkanka Markéta Selucká navrhla kandidáty na proděkany, senátoři se však její volby obávají a vyzvali je k diskuzi na zasedání. 

Děkanka Markéta Selucká čerstvě po zvolení i s protikandidátem Petrem Mrkývkou. Foto: Jitka Janů/LeMUr.mu

Čtyři proděkanští kandidáti se stali terčem kritiky mnoha akademiků z řad PrF, což vyústilo v hlasování o vyslovení v jejich nedůvěru. Sporná situace okolo vedení PrF tak stále pokračuje už od prosince.

Nepokoje po prosincovém zvolení Markéty Selucké děkankou Právnické fakulty vyvrcholily na březnovém zasedání Akademického senátu. Senátoři, kteří Seluckou na pozici děkanky nechtěli a v minulosti se proti tomu ohradili, nebyli spokojeni ani s volbou jejích proděkanů. Vyzvali je proto ke společné diskuzi a účasti na březnovém zasedání senátu.

Zájem ze strany studentů i pedagogů práv byl veliký. Ukázali, že jim budoucnost jejich fakulty není lhostejná. Foto: Filip Opálka/LeMUr.mu

Zájem ze strany studentů i pedagogů práv byl veliký. Ukázali, že jim budoucnost jejich fakulty není lhostejná. Foto: Filip Opálka/LeMUr.mu

Pro velký zájem z řad učitelů i studentů se shromáždění přesunulo do auly. Jako první vystoupil rektor Mikuláš Bek, který varoval před zpochybňováním výsledků demokratických voleb. Oznámil své rozhodnutí jmenovat Markétu Seluckou děkankou PrF. „Považoval bych jakékoli jiné rozhodnutí za nebezpečné ohrožení principů akademické samosprávy. Prostě akademický senát vaší fakulty rozhodl,“ argumentoval své stanovisko Bek. Rektor rovněž zmínil nešťastnou situaci, kdy kandidátku zvolili bývalí členové senátu před koncem období. Na závěr varoval před stavem, kdy by vedení fakulty nemělo zřetelnou většinu v senátu.

Pedagogové odmítli místa proděkanů pod vedením Selucké

Selucká se považuje za řádně zvolenou děkanku PrF. Ve svém výstupu nabádala k jednotě a k dialogu. „Jsme přece všichni na stejné lodi. Byla jsem však překvapená, jak málo lidí se mnou chce jednat. Mají strach se mnou komunikovat. Proto jsem zveřejnila proděkany pozdě. Cítila jsem tlak, který je na mě vyvíjen. V okamžiku zveřejnění jmen by čekal stejný tlak i je, což se také stalo. Kandidáti na proděkany obdrželi několik výhružných anonymních dopisů. Kam se to dostáváme, akademická obci?“ ptala se nevěřícně Selucká přítomných. Následně uvedla jména čtyř kandidátů na funkce proděkanů a důvody, proč si je vybrala – Simonu Trávníčkovou, Zdeňka Kapitána, Dalibora Jílka a Karla Marka.

Po svém zvolení Selucká nabídla místa proděkanů tehdejšímu vedení fakulty, všichni však odmítli. Stejně tak se vyjádřili i další akademikové, které děkanka oslovila. K desátému únoru tak měla Selucká dodat seznam kandidátů na proděkany, kteří se stanou členy jejího kolegia. Po zveřejnění kandidátů, z nichž dva na PrF neučí a působí na soukromé škole Sting a Panevropské vysoké škole, senátoři reagovali prohlášením. V něm uvádějí, že je jejich povinností zeptat se kandidátů na otázky, které jim pomohou zvážit, zda jsou pro funkce proděkanů vhodní.

Otevírání starých ran aneb Kostlivci ve skříni kandidátů

Všichni čtyři kandidáti na zasedání přednesli své vize a důvody, proč se chtějí angažovat na vedení jedné z nejprestižnějších právnických škol. Po nich si vzala slovo bývalá děkanka Naděžda Rozehnalová a překvapila tvrdým projevem. Poukázala na vypjatou situaci, kdy není od kandidátů šťastné získávat si lítost přítomných stěžováním si na anonymní dopisy. „Anonymní dopisy hážu do koše!“ prohlásila a vzápětí pokračovala. „Od prosince máme na fakultě problémy. Ano, měla jsem jiného kandidáta, nicméně jsem nový vývoj respektovala. Nejvíce mě baví prohlášení o strachu. Děkan si nemůže dovolit působit na lidi tak, aby měli strach s ním komunikovat. Vypadal by jako šašek. Děkanka Selucká byla velmi neumělá v oslovování akademiků PrF. Až mě to uráželo,“ hřímala Rozehnalová.

Zasedání Akademického senátu se natáhlo až na čtyři hodiny plné výměn názorů a diskuzí. Foto: Filip Opálka/LeMUr.mu

Zasedání Akademického senátu se natáhlo až na čtyři hodiny plné výměn názorů a diskuzí. Foto: Filip Opálka/LeMUr.mu

Prohlásila, že děkan dle ní nemá právo z pozice moci vybrat proděkany z cizích soukromých škol. Poukázala také na pochybný charakter kandidátů, kdy například Karel Marek podal výpověď a zanechal v minulosti PrF na holičkách. Rovněž se jí zdá sporné přijímat lidi, kteří přímo pomáhali budovat konkurenční soukromé vysoké školy. Na závěr shrnula, že takové vedení ona osobně odmítá. Její vystoupení sklidilo bouřlivý potlesk.

Proděkany navržené Seluckou nechceme

Dalším překvapivým projevem bez servítek bylo vystoupení Josefa Bejčka, vedoucího katedry obchodního práva a bývalého děkana. Ten se nevybíravě vyjádřil o dřívějším působení Karla Marka na fakultě a o jeho následném kontroverzním odchodu. „Odešel z funkce profesora způsobem, který není slučitelný s funkcí akademického hodnostáře. Z místa profesora na katedře se odchází jinak než z místa řidiče tramvaje,“ uvedl Bejček v návaznosti na to, že si Marek zajistil místo prorektora na akademii Sting ještě v době úvazku na univerzitě.

Zmínil také výhrady vůči Kapitánovi. Ten měl Bejčkovi skrze prostředníka hrozit pomluvami, pokud proti kandidátům na zasedání vystoupí. „Intrikaření pánů Marka a Kapitána je skandální a pro mě absolutně nepřijatelné. Pokud si někdo dovolí takovéto chování v době, kdy usiluje o moc, co se bude dít poté, až moc získá?“ řekl Bejček.

Po vystoupení mnoha dalších osobností a po neméně vášnivé diskuzi o rozpočtu PrF senát hlasoval o navržené sestavě proděkanů. Neprošel ani jeden kandidát. Ačkoli má vyjádření senátorů funkci spíše informační, ani pouhé vyjádření stanoviska by nemělo být děkance Selucké lhostejné. Svou legitimitu totiž odvozuje právě z rozhodnutí akademického senátu.

Filip Opálka