Petr Fiala. Foto: archiv LeMUr.mu

Semestr skončil, studenti odjeli z kolejí domů a vyrážejí cestovat, co vy se chystáte dělat v létě?
Pro mě není léto tak úplně spojeno s prázdninami, protože univerzita jako instituce samozřejmě žádné prázdniny nemá a musí fungovat stále. Kromě přelomu července a srpna, kdy odjíždím pravidelně s rodinou k moři, trávím zbytek léta pracovními povinnostmi. Ale nestěžuji si. Prázdniny mají studenti, já mám dovolenou a tak to má být.

Blíží se poslední rok vašeho funkčního období na pozici rektora MU, co byste chtěl za ten poslední rok ještě stihnout?
Čeká mě ještě řada důležitých věcí, které bych chtěl a musím stihnout. Jedním z klíčových úkolů, jejichž splnění bude ovlivňovat univerzitu v dalších letech, je vytvoření a přijetí dlouhodobého záměru Masarykovy univerzity od roku 2011 na příštích 5 let. Tím se teď intenzivně zabýváme. Do přípravy je na univerzitě zapojena skupina lidí, která je širší, než tomu bylo v minulosti, a to je velmi dobře. Univerzitu do budoucna výrazně ovlivní také projekty v rámci strukturálních fondů. Ty je potřeba dobře připravit, předložit, obhájit a uspět s nimi. Jde o budování kvalitní infrastruktury, výstavbu budov pro výuku i výzkum, nákup přístrojů apod. Při přípravě projektů je nutné neudělat chyby, jež by univerzitě do budoucna neprospěly a mohly by ji významně finančně zatížit.

Dotace od státu rok od roku klesají, nová vláda České republiky, která teď vzniká, má mimo jiné na programu zavedení školného, které by mělo částečně řešit problém s nižšími příjmy univerzit. O vás je známo, že školné na VŠ podporujete.
Jsem dlouhodobě pro zavedení spoluúčasti studentů. K tomu vždy dodávám, že to není ani z ideových důvodů, ani kvůli nějakým osobním zájmům, ale jsem přesvědčen, že spoluúčast studentů prostě dříve či později nastat musí. Je to průvodní jev toho, že se vysokoškolské vzdělávání stává masovou záležitostí a ztrácí svůj dříve elitní charakter. Masové vysokoškolské vzdělávání pravděpodobně nelze v celém rozsahu dlouhodobě financovat jen z veřejných rozpočtů. Takže ani my, stejně jako v řadě zemí, se nevyhneme debatě o tom, že nějaká spoluúčast studentů je nutná. Abychom dlouhodobě udrželi kvalitu výuky na vysokých školách, nutně se musí něco změnit a jednou z forem, jak to udělat, možná může být školné.

Chtěl bych ale zdůraznit, že pokud by školné mělo nahradit to, že stát platí málo na studenty na veřejných a státních vysokých školách, tak s ním nesouhlasím. Školné má být to, co vzdělání vylepšuje, co k veřejným přidává soukromé peníze, ale nemůže být nástrojem, kterým se má kompenzovat neochota státu zaplatit v dostatečné míře studenty, kteří už na vysoké škole studují. Školné také nesmí nikomu bránit, aby ze sociálních důvodů nemohl studovat. Pokud se školné bude vybírat, ať už přímé, nebo odložené, důležité také je, aby se z takto vybraných peněz neplatil nějaký státní úřad nebo aby nemizely v nejasných strukturách, ale šly zpět do škol a vracely se studentům ve vzdělávací činnosti. Takové školné pak může být dobré, žádoucí i nutné a nikomu nebude škodit. A nejspíše změní také chování studentů. I když spoluúčast nebude vysoká, má určitou motivační a regulační funkci z hlediska zájmu a doby studia na vysoké škole.

Petr Fiala. Foto: archiv LeMUr.mu

Vnímáte nějaké protesty proti školnému?
Samozřejmě vím, že o návrhu na zavedení školného studenti diskutují, že někteří jsou pro a jiní protestují. A debatují o tom také učitelé i lidé z managementu univerzity. Myslím si ovšem, že na protesty je v tuto chvíli ještě hodně brzy. V situaci, kdy existuje politická vůle školné zavést, musíme nejprve zjistit, jaká má být jeho podoba. Školné by se nemělo stát heslem, ani pozitivním, ani negativním. Nevnímám školné jako něco politicky nutného, netvrdím, že se studenti musí podílet na vzdělání jen proto, že se teoreticky podílet mají. Nicméně školné by za daných okolností mělo některé pozitivní funkce, které bychom měli do systému terciárního vzdělávání vnést. Proto jsem přesvědčen, že je rozumné ho zavést. Ale počkejme. Debata o školném se vedla již několikrát, ale vždy se ukázalo, že chybí dostatek politické vůle je opravdu prosadit. Návrhy na školné nejsou zatím ani technicky úplně domyšlené.

Pokud se dostanu ke kampusu, který se začal budovat v roce 2004 a nedávno se kolaudovala hlavní část, co vše se ještě chystá na volných pozemcích?
Celou dobu, co jsem ve funkci rektora, se kampusem zabývám. Letos v létě dokončíme to, co je rozestavěné, a tím skončí budování kampusu v rámci Programu rozvoje materiálně technické základny Masarykovy univerzity. Na volných pozemcích se z prostředků evropských strukturálních fondů v rámci projektu CETOCOEN začne brzy stavět pavilon, který bude sloužit Přírodovědecké fakultě. Chystáme i další projekty na výstavbu pavilonů pro biologické obory Přírodovědecké fakulty. Ty budou financovány ze čtvrté prioritní osy operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Dále bude do kampusu umístěna část Středoevropského technologického institutu (CEITEC), kterou bude spravovat Masarykova univerzita. Těmito projekty bude celý areál zaplněn v souladu s původními plány, ve kterých jsme museli postupně dělat úpravy vzhledem ke snižování dotací pro stavbu kampusu. Tím dokončíme jedinečný areál, který bude sloužit výzkumu a výuce. Od počátku jsme předpokládali, že stravovací kapacity, které už tam jsou, a plánované ubytovací kapacity budou financovány ze soukromých zdrojů. A to se také děje.

Už máte plány, co budete dělat, až vám skončí funkční období?
Nad tím vůbec nepřemýšlím. Nyní se plně věnuji funkci rektora, nabídky, které přicházejí, odmítám a nezabývám se jimi. Dobře si dovedu představit, že se vrátím ke své práci profesora na FSS, a jistě se objeví i jiné možnosti. Ale teď se tím opravdu vůbec nezabývám, věnuji se naplno tomu, co dělám, a toto budu řešit, až mi funkční období skončí.

Čtete studentský portál LeMUr a jste aktivní v sociálních sítích, například na Facebooku?
Ano, LeMUr jsem zaznamenal a podíval jsem se na něj, ale přiznávám, že nejsem pravidelným čtenářem, a to z jednoho prostého důvodu, kterým je nedostatek času. Na Facebooku aktivní nejsem, ne proto, že bych měl předsudky nebo to neuměl, ale volného času mi opravdu moc nezbývá.

Máte nějakého favorita na funkci rektora do příštího funkčního období?
Jsem přesvědčen, že na MU je několik kvalitních a vhodných kolegů. Svou představu tedy mám, ale říkat ji nyní nebudu, to bych nikomu neprospěl. Věřím, že Akademický senát MU při příští volbě rektora rozhodne správně a zvolí někoho s rozvahou a zároveň odvahou pro realizaci spousty dalších věcí, které je nutné udělat, aby se upevnila vedoucí pozice MU mezi ostatními vysokými školami a univerzitami v České republice a aby byla naše univerzita úspěšná i v mezinárodní konkurenci.