Státní maturity ano, říkají významné osobnosti MU

Zajímá vás, jestli v budoucnu státní maturity nahradí současné přijímací zkoušky na Masarykovu univerzitu? V článku zjistíte, že podobný scénář není úplně nereálný.

Foto: Onderwijsgek/Wikimedia Commons

Letošní maturanty již čekají státní maturity a téměř není šance, že by byly opět odloženy. Začíná být proto aktuální téma vlivu maturit na přijetí na vysoké školy.

Ministerstvo školství na veřejnosti mnohokrát prezentovalo, že uvítá nahrazení přijímacích zkoušek na vysoké školy těžší variantou státních maturit. Zeptali jsme se proto významných představitelů naší univerzity – děkanů, rektora, předsedy Akademického senátu a prorektorky Černé, jež má na starosti TSP – na jejich názor na státní maturity. Zda se domnívají, že by státní maturity mohly nahradit přijímací zkoušky, a jestli by vůbec měly jednotné maturity existovat.

O podobě přijímacích zkoušek však rozhodují fakultní akademické senáty, a proto je i přes vstřícný postoj některých děkanů k státním maturitám možné, že nebudou nijak změněny.

Anketa

1. Domníváte se, že samotná myšlenka státních maturit je správná? Nebo je podle Vás lepší, aby každá škola měla vlastní maturity, jak tomu bylo doposud? A proč?

2. Myslíte si, že současná podoba státních maturit je v pořádku, že jsou dokonale přichystané a že není důvod je odkládat, jak si přejí někteří středoškoláci? A proč?

3. Byl/a byste pro to, aby se na Masarykově univerzitě v budoucnu přijímalo jen na základě složení takzvané těžší varianty státních maturit? Proč ano, proč ne?

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. – rektor MU

1. Koncepce státní maturity je dobrá a je jistě několik důvodů, proč ji podporovat. Může kupříkladu přispět k nastavení určité úrovně vzdělání a k celkovému zkvalitnění středních škol. Na druhé straně si musíme být vědomi toho, že se jedná o poměrně významný zásah do vzdělávacího systému a že stát na sebe bere úlohu, kterou zatím docela dobře plnila většina středních škol. Ale určitě je státní maturita přijatelná myšlenka.

2. Dosavadní příprava státních maturit zatím stále vyvolává nedůvěru jak mezi studenty, tak mezi pedagogy. Také rektoři vysokých škol, přes souhlas s principem státní maturity, vyjádřili opakovaně pochybnosti o kvalitě tohoto projektu. Naše představa o tom, jak by měla státní maturita vypadat, se liší od toho, co je zatím navrhováno. Od počátku jsme upozorňovali, že pro vysoké školy je důležité, aby státní maturity porovnávaly nejen získané znalosti studentů, ale také jejich schopnost dále studovat. Pro většinu vysokých škol je také nezbytnou podmínkou zařazení matematiky jako povinné součásti státních maturit.

3. Projekt zavedení státních maturit rozhodně nyní není tak dobře připraven, abychom mohli již nyní říct, že státní maturity mohou nahradit přijímací zkoušky. Nejprve se musí prokázat, že státní maturita nabízí potřebné srovnání kvality studentů a že výsledky maturit korespondují s předpoklady pro další studium. Pokud tomu tak bude, pak bude také možno využít státní maturitu jako podklad pro přijímací řízení. V tuto chvíli to nelze dopředu slíbit.

prof. RNDr. Ivana Černá, CSc. – prorektorka pro informační technologie

1. Myšlienku štátnej maturity považujem za správnu. Pri dobrom nastavení môžu štátne maturity prispieť k zvýšeniu kvality stredoškolského vzdelania.

2. Nepoznám presný stav prípravy celoštátnych maturít, a preto nedokážem posúdiť, či sú dokonale pripravené. Skúsenosti s prípravou testov TSP na MU ale ukazujú, že zorganizovať testy pre veľký počet študentov tak, aby všetci mali úplne rovnaké podmienky a výsledky testu boli dôveryhodné a nespochybniteľné, je nesmierne náročná úloha. Čo je ale ešte ťažie, je nastavenie obtiažnosti samotných otázok. V situácii, keď napríklad test všetci respondenti zvládnu na 100%, ťažko jeho výsledky použijeme pre prijímanie na vysokú školu.

3. Áno. Za predpokladu, že celoštátna maturita bude skutočne jednotná, kvalitne pripravená, jej výsledky budú spoľahlivé a budú mať dostatoče vysokú rozlišovaciu schopnosť, tak je možné prijímať na základe jej výsledkov. U niektorých študijných programov zostane zrejme súčasťou prijímacej skúšky oborový test, ktorý bude zameraný na špecifické predpoklady (napríklad obory na FSpS). Pre uchádzačov by prijímanie na základe výsledku celoštátnej maturity znamenalo výrazné zjednodušenie oproti súčasnému stavu, keď každá škola, na ktorú si podali prihlášku, má iný typ prijímacej skúšky a naviac sa ich termíny často prekrývajú. Príprava na prijímacie skúšky tak často vezme uchádzačom viac času, než príprava na maturitnú skúšku.

doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D. – předseda Akademického senátu MU

1. Celostátní maturity, které seřadí maturanty do škatulek na  základě bodovaných testů (ať už v ně věříme, nebo méně), jsou patrně nutností v prostředí, kde se umožnilo vytvoření velkého množství středních škol, kde maturita je možná na učilištích apod., které berou a nechají vystudovat kohokoli. Kdysi – za socialismu nebo ještě dříve, za první republiky, natož za Rakouska-Uherska – měly na maturitu monopol vzdělávací instituce, které byly vždy více nebo méně výběrové. Ještě já jsem začínal na gymnáziu za socialismu ve velmi výběrové třídě, kde se jistý stupeň nekázně prostě netoleroval, a proto většina byla hodně ukázněná.

(Mimochodem: Za deset let se totéž stane s vysokými školami a začne se volat po tom, aby státní zkouška byla opravdu státní, národně jednotná.)

2. Nevím, zda jsou státní maturity dokonale přichystané. Asi ne, protože nikdy nic není dokonale přichystané, vždy se opravuje za chodu. Ale možná už jsou přichystané tak, že to jde.

3. Nechal bych to na jednotlivých fakultách a oborech. Moc nemám  jasno v tom, jaký ráz má těžší varianta maturity. Taky by asi nebylo dobré, aby uchazeč měl možnosti jednou provždy dané jeho výsledkem u maturity. Možná už ale budeme mít brzy obory, které budou moci vzít všechny maturity.

A ještě bych dodal: Rozumím nechuti maturantů. Písemné standardizované testy jsou podstatně nechutnější než ústní zkoušení lidmi, co vás znají.

prof. PhDr. Josef Krob, CSc. – děkan Filozofické fakulty

1. Ano, domnívám se, že samotná myšlenka státních maturit je správná, pro možnost následného srovnávání úrovně schopností absolventů.

2. Mám jen omezené informace, ale z toho, s čím jsem měl možnost se seznámit, nemohu odvodit nějaké dobré pocity. Svádí to k tomu říci: Myšlenka v zásadě dobrá, ale realizace dosud špatná. Ovšem právě tato formulace by mohla vzbuzovat největší obavy. Je totiž otázkou, zda myšlenka, kterou nelze dobře realizovat, je v podstatě dobrá.

3. Ano. Mohlo by to zjednodušit administrativu přijímacího řízení, například stanovování a vyhlašování podmínek přijetí by se redukovalo mnohdy právě jen na maturitu, snad by se i ušetřilo, protože by odpadly náklady na testování.

doc. RNDr. Josef Trna, CSc. – děkan Pedagogické fakulty

Každá střední škola dnes vyučuje podle vlastního ŠVP (školního vzdělávacího programu) vycházejícího z RVP (rámcového vzdělávacího programu), jehož splnění má ověřit závěrečná zkouška, kterou je v maturitních oborech maturitní zkouška.

Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností. (školský zákon: č. 561/2004 Sb., § 73)

Termín „státní maturita“ není v zákoně obsažen – jde o „lidové“ označení společné části maturitní zkoušky, která má většinou formu didaktických testů (u jazyků jde o komplexní zkoušku včetně ústní části) a je novinkou stanovovanou MŠMT ČR.

1. Myšlenku jednotné („státní“) části maturitní zkoušky považuji za správnou. Hlavním argumentem je sjednocení úrovně maturitní zkoušky, a tím její zkvalitnění a standardizace.

2. Společná část maturity („státní maturita“) není ani obsahově, ani organizačně připravena ideálně – to ale nikdy nebude – sám k tomu mám řadu připomínek. Předpokládám, že MŠMT a CERMAT udělaly zatím vše, aby zkouška s drobnými problémy proběhla. Pro odklad není zásadní důvod – to můžeme odkládat do nekonečna. Jednou se spustit musí. Už to mělo být minimálně před několika lety – tak jako v řadě sousedních zemí (Polsko, Slovensko). Chápu obavu některých středoškoláků, kteří se bojí (mnozí oprávněně), že nemají na to, aby i lehčí úroveň maturity zvládli. Obávají se i jejich rodiče a dokonce i někteří učitelé.

3. Výsledky maturitních zkoušek se započítávaly do přijímací zkoušky v devadesátých letech. Postupně ale jednotlivé fakulty MU (i jiné školy) zcela nebo zčásti zrušily započítávání výsledků maturit. Hlavním důvodem byla nesrovnatelnost úrovně těchto zkoušek. Pravdou je, že zřejmě neexistuje vědecká studie, která by tento fakt potvrzovala. Návrat k opětovnému započítávání výsledků maturity do přijímací zkoušky závisí na sjednocení úrovně – tedy na zavedení kvalitní „státní maturity“.

Ani kvalitní „státní maturita“ však  nemůže nikdy zcela nahradit přijímací zkoušku na některé obory. Důvodem je, že existují obory (hudební, výtvarná výchova na PdF aj.), kde je nutné ověřit talent uchazeče, a proto budou talentové zkoušky realizovány i v budoucnu. Problémem je i studium cizinců, kteří by museli dodatečně v České republice „státní maturitu“ složit. Stejný problém je přijímání uchazečů starších ročníků, kteří „státní maturitu“ neskládali atd. Technických problémů je ještě více. Jde například i o srovnatelnost úrovně z různých let budoucích maturit, rozdílné kombinace maturitních předmětů a jejich úroveň (náročnější a snazší), problém při převisu uchazečů se stejným výsledkem maturity atd.

MU navíc aplikuje několik let TSP (test studijních předpokladů), který není součástí připravované „státní maturity“. Jeho cílem není ověření vědomostí, ale zjištění obecných studijních předpokladů (logické myšlení, prostorová představivost atd.).

Je tedy dosud otevřenou otázkou, jakou strategii přijme MU a její jednotlivé fakulty (přijímací zkouška je v gesci fakult). Za PdF MU mohu sdělit, že budeme výsledky kvalitní „státní maturity“ znovu používat, v některých oborech dokonce možná i jako jedinou část přijímací zkoušky. Zde bychom stanovili požadavky na kombinaci a výsledky v jednotlivých předmětech maturity (včetně obtížnosti). Zejména by šlo o obory, kde je málo uchazečů.

doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr. – děkan Přírodovědecké fakulty

1. Myšlenka státních maturit je správná. Stát platí studium a má právo kontrolovat dodržování standardu. Dříve jsem býval členem přijímacích komisí a rozdíly v úrovni mezi absolventy gymnazií a různých jiných středních škol byly propastné. Formálně ale mají maturitu absolventi obou typů škol, i když úroveň dosažených vědomostí je nesrovnatelná.

3. Rozhodnutí o podobě přijímacího řízení bych nechal na jednotlivých fakultách či dokonce ústavech. Požadavky na přijetí se velmi liší i v rámci Přírodovědecké fakulty, velmi záleží na atraktivitě a náročnosti oboru. Náročnější verze státní maturity by ale v přijímacím řízení mohla hrát významnou roli a nevylučuji, že některé obory by ji mohly brát za rozhodující kritérium.

Moje názory berte prosím jako osobní, nikoliv jako stanovisko fakulty. Neprojednával jsem ho v žádném fakultním orgánu.

doc. Ivan Malý, CSc. – děkan Ekonomicko-správní fakulty

Obávám se, že o státních maturitách nevím nic víc než běžný občan z médií. O stavu jejich příprav bych jen spekuloval.

3. Současnou formu přijímacího řízení považuji za vyhovující a pro její případnou změnu by musely existovat důvody opřené mimo jiné i o zkušenosti z reálného fungování budoucího nového systému maturit.

prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. – děkan Fakulty sociálních studií

1. Myšlenku státních maturit osobně podporuji. Myslím si, že je dobré, aby existoval určitý nástroj pro srovnání výkonu studentů středních škol a státní maturita by takovýmto nástrojem mohla být. Stát by navíc nad kvalitou středoškolského vzdělání měl mít jakýsi dohled.

2. O tom, v jakém stavu příprava maturit je, nemám dost podrobné informace, takže na tuto otázku si netroufám odpovědět. Obecně si pouze dělám trochu starost, zdali bude možné v české kotlině, která – jak slyšíme na každém kroku – je prolezlá korupcí, každoročně udržet znění otázek v naprosté tajnosti.

3. Nebudu hovořit za celou MU, ale za naši fakultu (FSS MU) říkám jednoznačné ano. Pokud budou mít maturity tu podobu, jak o ní hovořím ve své první odpovědi, takže její výsledky budou v rámci ČR plně srovnatelné, nebude pro fakultu nic jednoduššího než vzít jejich výsledky současně i jako podklad k přijetí ke studiu. Ušetří se tím spousta práce.

prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc. – děkanka Právnické fakulty

1. Samotná myšlenka je určitě dobrá. Je-li maturita oním výsledkem, který vůči osobám třetím deklaruje dosažení určité odborné úrovně, tak určitě maturita ano a její úroveň má být garantovaná státem. Jestli to ovšem musí být ona podoba, která se dnes nabízí (obsahově i organizačně), tím si již jistá nejsem.

2. Nemám podrobné informace o zajištění organizace státních maturit. Jen ty, které probíhají tiskem a ty jsou vždy trochu  zkreslené. S protesty je třeba počítat vždy. Zejména za situace, kdy  maturita je realizována na některých školách tak, jak to občas ve svém  okolí vidíme. Na druhé straně stojí k zamyšlení – a tam jsem zatím  nenašla odpověď – zda státní maturita odpovídá základnímu pravidlu pro  vzdělávání. Tj. identifikaci znalostí na vstupu, stanovení profilu  absolventa a korelaci výstupu (maturity) s průběhem vzdělávání.

3. Pokud se rozhodneme pro náhradu přijímací zkoušky maturitní zkouškou, pro školu univerzitního typu dle mého názoru nepřichází do úvahy nic  jiného než těžší varianta. Na druhé straně je ovšem varianta pouze a jedině státní maturita jako náhrada přijímací zkoušky nemožná. Tím  bychom vyloučili ze vzdělávání ty ročníky studentů, kteří ji neabsolvovali v minulosti a samozřejmě, pokud se rozhodneme pro těžší variantu, tak ty, kteří si v patnácti letech špatně vybrali střední školu. Takže jen přijímat na základě státní maturity není možné.  Dokonce si dovolím říci, že by se jednalo ve vztahu ke starším absolventům o diskriminaci. Takže můj názor je vůči náhradě přijímací zkoušky státní maturitou spíše opatrný. Nevylučuji zohlednění výsledku pro část uchazečů. Ale to může nastat, až zde vůbec státní maturity budou a až se střetnou s vyhlašováním podmínek přijímacího řízení. Tj. nejdříve pro akademický rok 2011/2012.

Autor: Helena Zrůstová