Za aktivismus bych šla i do vězení, tvrdí rebelka proti vyhynutí

Mezinárodní hnutí Extinction Rebellion, v Česku známé i pod názvem Rebelové proti vyhynutí, na sebe znovu upozornilo v říjnu blokádou dopravy v Londýně, Amsterdamu nebo Berlíně. Podobnou akci uskutečnila v Praze jeho rozvíjející se česká větev. Cílem aktivistů je přimět politiky, aby vyhlásili klimatickou nouzi a zavázali se ke snížení emisí na nulu do roku 2025. „Pokud nezačneme hned jednat, jako lidstvo můžeme vyhynout,“ tvrdí brněnská aktivistka Veronika Fuxová.

Veronika Fuxová chce, aby hlasy aktivistů za klima bylo slyšet. Zdroj: Facebook Extinction Rebellion Brno

Změna klimatu je pro mnohé spojena s emocemi jako smutek, úzkost, vztek. Jaké pocity vyvolává ve vás?

Ve mně probouzí pocit, že už je to marné, že jsme prohráli a čekají nás už jen samé hrozné věci. Ale pokud tu malá naděje přece jenom je, tak nemůžu jen tak sedět a dívat se, jak svět hoří. Dobře to vystihuje citát „naděje umírá, činy přicházejí,“ který jsem četla na internetu, a koresponduje i s hesly našeho hnutí. Že to dopadne dobře, už nevěřím, přesto ale cítím, že je potřeba bojovat.

Kam svět v souvislosti s klimatickými změnami směřuje?

Předpovědi jsou dost temné. Podle vědců máme 12 let na to, abychom provedli radikální změnu, někteří ale tvrdí, že nám zbývá už jen posledních 18 měsíců. A pokud se do té doby nic nezmění, tak překročíme takzvaný breaking point, kdy už nebude návratu. Dojde k hromadnému vymírání druhů, které pozorujeme už teď. Mnoho míst na planetě se stane neobyvatelnými, masy lidí budou migrovat. Sucho způsobí neúrodu, nebude co jíst. Pro lidstvo to může být fatální.

S jakými následky klimatických změn se setkáváte už teď?

Já pocházím z maloměsta, bydlela jsem v domku se zahradou, kam pořád jezdím rodičům pomáhat. Tam pozoruju čím dál větší sucho. Musíme se kvůli němu vzdát pěstování některých plodin, v létě není čím zalévat, protože není ani dostatek dešťové vody.


Aktivisté při akci s názvem Pohřeb pro naše lesy. Zdroj: Facebook Extinction Rebellion Brno

V jaký moment jste se rozhodla, že je potřeba něco dělat?

Vždycky jsem měla vztah k přírodě. Poblíž domu máme les, byla jsem takové to dítě, co sbíralo odpadky a poučovalo spolužáky, že se mají chovat k přírodě hezky. Prvotní impulz ale přišel, když jsem si přečetla o ohromných dopadech živočišné výroby. Stala jsem se vegankou, zasazovala se o práva zvířat. Postupně jsem se dostala k tématu ochrany přírody, které považuji za ještě důležitější. Po přestěhování do Brna mě pak strhli zdejší aktivisté.

Rebelové proti vyhynutí provádí přímé akce, které jsou často v rozporu se zákonem. V říjnu jste například zablokovali dopravu v Praze. Proč je potřeba vyjadřovat nesouhlas takto radikálně?

Přímé akce jsme zvolili, protože to, co se dělalo doteď, nepřinášelo žádné ovoce. Podepisují se petice, podávají se žádosti na magistrát nebo vládu, vědci a různé organizace vysílají varování, studenti stávkují každý pátek. Funguje to jako osvěta, nic se ale nemění. Emise se nesnižují. Takhle se nikam nedostaneme. Proto jsme se rozhodli pro občanskou neposlušnost. Přímé akce nelze tak snadno ignorovat jako třeba dav na nahlášené demonstraci na náměstí.

Aktivisté v Londýně nastříkali na budovu Ministerstva financí falešnou krev, vy jste tento rok na náměstí Svobody postavili šibenici. V některých lidech takové akce mohou vyvolat strach nebo nepochopení. Jak si představujete, že mají působit?

Mají v lidech vyvolat emoce. Jakékoliv. Klimatická krize je na rozdíl od války nebo jednorázové přírodní katastrofy neviditelná. Nejde o ohrožení, které stojí přímo před vámi jako třeba tank, nevnímáte ho tak skutečně, jako by se na vás řítilo tornádo. Člověk je nastavený tak, že si toto plíživé nebezpečí tolik neuvědomuje. Proto s ním chceme lidi spojit, vyvolat v nich přirozenou reakci na ohrožení. Aby si uvědomili, že klimatická krize je přímé nebezpečí a začali se o ni sami zajímat, řešit ji. Byť třeba nebudou s našimi metodami souhlasit.


Šibenice na náměstí Svobody symbolizující naléhavost klimatické krize. Zdroj: Facebook Extinction Rebellion Brno

Rebelové si procházejí také workshopy, kde se učí, jak by se na akcích měli chovat. Jaká pravidla musejí dodržovat?

Snažíme se, aby si každý prošel výcvikem, který ho na danou situaci v terénu připraví. Aby nezačal na místě panikařit a také znal principy hnutí. Vstoupit do něho může kdokoliv, ale záleží nám na tom, aby ctil jeho zásady. Mezi ty nejdůležitější na akcích patří bezpečnost a nenásilí.

Čeho se vám zatím podařilo dosáhnout?

Dobré je, že se o nás mluví. Píší o nás dokonce i mluvčí prezidenta Ovčáček nebo Mirek Topolánek. Když je o nás slyšet, byť na nás tito lidé mají negativní názor, znamená to, že přitahujeme ke klimatu pozornost. A zpráva se dostane třeba i k lidem, jež bychom jinak nedokázali oslovit. Mimo to na nás reagují volení zástupci i tady v Brně. Jsme například v kontaktu s náměstkem primátorky Hladíkem, který má zájem o diskuzi.

Zadržení bylo stresující, ale posílilo mě.

Jak máte nastavené hranice toho, co ze svého komfortu jste ochotná ve prospěch přírody obětovat?

Pro mě v omezování problém není, protože už dříve jsem nejedla maso ani živočišné výrobky, nekupuju si nové oblečení a místo toho chodím do second handů. Necestuju, letadlem nelétám. Vždy mi byl tento životní styl blízký, není to pro mě nic nového a snažím se aspoň trochu podle zero waste principů žít.

Některé akce, které provádíte, jsou za hranou zákona. Jste ochotná jít i do vězení?

Ano, jsem.

Už se vám to stalo?

Byla jsem jednou zadržena na 24 hodin minulý rok na Klimakempu v souvislosti s blokádou dolu Bílina. Šlo o akci hnutí Limity jsme my, Rebelové v České republice ještě neexistovali. Byla to pro mě velmi negativní, stresující zkušenost. Zároveň mě to ale posílilo do budoucna, protože příště už nemusím mít strach z neznámého.


Rebelové blokují dopravu v Brně. Zdroj: Facebook Extinction Rebellion Brno

V Londýně se aktivisté setkávají i s pochopením ze strany policistů. Sice vás musím zatknout, ale dělejte to dál. Jakou máte zkušenost vy?

Překvapuje mě, že oproti Klimakempu, kde ke mně byli policisté i vulgární, se vesměs setkáváme s reakcemi vyjadřujícími podporu. Říkají, že co děláme, je super a při konfrontaci se někdy omlouvají, že prostě musejí dělat svoji práci. Takže nás vyzvou, abychom sundali transparenty nebo odešli.

Riskuji svou pověst, skeptici naše životy

Jak se díváte na lidi, kteří se kvůli změně klimatu nechtějí omezovat nebo ji dokonce popírají?

Nejspíš to u nich vychází z jakéhosi sebezapření. Prvním stadiem přijetí problému je, že ho odmítáme a řekla bych, že tito lidé se nacházejí v této fázi. Časem možná uznají, že nebezpečí je skutečné a je potřeba něco dělat, ale individuální omezování se nic neřeší. Potřebujeme systematické změny, které pak dolehnou i na jednotlivce.

Jak na opačný názor reagujete?

Často se s nesouhlasem setkávám na sociálních sítích. Pokouším se argumentovat, ale pokud tomu ten člověk není otevřený, neztrácím s ním čas. Nepotřebuji přesvědčovat skeptiky o své pravdě. I kdybych se pletla a žádná klimatická krize nebyla, tak riskuji maximálně svoji pověst. Budu holt tou alarmistkou. Oni ale riskují mnohem víc, riskují vyhynutí lidstva.

Kdo je Veronika Fuxová?

Enviromentální aktivistka na plný úvazek. Dříve se živila zákaznickým servisem, teď jí životní náklady proplácí hnutí Extinction Rebellion. Je spoluzakladatelkou jeho brněnské odnože. Na starosti má komunikaci s pražským týmem a plánování akcí, jichž se i přímo účastní.