Zkouškové a alkohol
Říká se, že studium na vysoké škole s sebou přináší nejlepší léta života. Nikdy nekončící večírky, hlubokomyslné debaty nad sklenicí více či méně silného moku, který nám rozvazuje jazyk a konverzaci posunuje na čím dál hlubší level, kocoviny na přednáškách a seminářích druhý den. Jistě se tak dá u mnohých shrnout průběh každého semestru. Jak je to ovšem v období, kdy by studenti měli zapojit své mozkové závity a vrhnout se na učení, protože přichází zkouškové období – nejobávanější část každého semestru?

Každý student má jiný recept na zvládnutí zkoušek. Někteří praktikují metodu „učení dokud to jde a když to nejde, zbývá nám pořád 50 % energie“, jiní prokládají čas strávený nad knihami chvílemi odpočinku a konáním něčeho, co je baví, ať už se jedná o půlhodinovou epizodu některého ze světových sitcomů, nebo například o lehčí konverzaci s kamarády – hlavně něco, u čeho není třeba trápit již tak zmožený mozek. Jsou mezi námi ale i studenti, kteří si k lepším výsledkům u zkoušek dopomáhají již zmíněným alkoholem. Nemusí se zrovna jednat o pravidelné akce ve smyslu „jdeme na jedno a skončíme ráno“, i když i takové se najdou, ale třeba o dvě deci bílého nad literaturou k danému předmětu. Následné odlehčení smyslů a celkové uvolnění dokáží způsobit dvě věci: Buď student nabude novou dávku energie a učení mu samo leze do hlavy a překvapivě tam i zůstává, nebo, a to je ta častější varianta, na dotyčného padne tíha stresu a plán o dostudování posledních padesáti stran je ten tam.
Na kuráž
V povědomí studujících panuje ve vysoké míře přesvědčení, že mnoho jejich spolužáků si dopomáhá ke studiu alkoholem, avšak průzkum dokazuje jiné: Pouhých 17 % dotazovaných si dá před zkouškou něco „na kuráž“. Většina radši půjde na závěrečné prověření znalostí s rozklepanými koleny, ale čistou hlavou. Strach ze zamotaného jazyku a ztráty zábran, což by mohlo změnit názor, zda na zkoušku vůbec jít, je až nečekaně silný faktor.
Mnohem více než alkohol využívají studenti jiné formy relaxace a nabírání nových sil do studia. Je to o osobnosti – někdo si zaběhá, jiný se odreaguje při klidném posezení nad vodní dýmkou v čajovně, někdo si pustí hudbu a na dvě hodiny vypne mozek a jen si užívá chvíli nicnedělání. Málokdo si vybere jako formu odreagování před zkouškou posezení v hospodě a když už se někdo takový najde, mívá z toho často následující den výčitky svědomí a stres z nedostatku času na dohnání restů.
Nejen mezi studenty, ale v celé společnosti panuje všeobecný názor, že vysokoškolské studium je ekvivalent pro bohémský styl života zahrnující litry alkoholu, kartony cigaret a mnohdy také drogy. A samozřejmě, během semestru se prakticky každý večer najde nějaká skupina studentů, kteří si po náročném dni šli oddechnout a mnohdy to nedopadá podle prvotního záměru. Ale copak stejný životní styl nezahrnuje pracující? I studenti mají své povinnosti a chtějí-li si užít ten blažený pocit při přebírání diplomu, musí je plnit, zejména v období zkoušek. A oni to ví.
Jan Koper